S jógou jsem se poprvé setkala na gymnáziu a v knihovně rodičů v podobě André Van Lysebetha. Poté jsem na vysoké škole poznávala a zkoušela nové lektory a styly jógy.  Bylo mi jasné, že jóga jako způsob fyzické aktivity mi naprosto vyhovuje. Jednoho dne jsem na VŠ v Olomouci objevila powerjógu Radky Janákové, a její styl mi naprosto učaroval. Lekce uběhla velmi rychle. A za pouhou hodinu jsem se stihla protáhnout, kompletně zpotit a na konec zrelaxovat a uvolnit. Věděla jsem, že chci na hodinu znovu, přestože jsem chvílemi trpěla. Čas plynul, studia se blížila ke konci a vyvstala otázka: na koho budu chodit cvičit v novém městě?

V roce 2011 jsem dokončila kurz Instruktor poweryogy u Vaška Krejčíka a od té doby téměř denodenně vedu lekce. Začátky byly těžké- vlastní vnitřní boj s trémou, nulová zkušenost s vedením lekcí... Jak říkají zkušení jogíni- jóga je 99% praxe a 1% teorie. Mají pravdu. V té době jsem nejspíš začala sama na sobě vnímat pozitivní účinky jógy mnohem více. Tělo se zpevňovalo, mysl začala překonávat trému, stávala se sebevědomější, přidalo se uvědomování si dechu a jeho kontrola.

V životě každého přichází různá období, kdy je lépe a kdy je hůř. A právě ve svém horším období mi jóga začala dávat i něco navíc. Nebudu tomu říkat duchovno, jsem celkem racionální člověk, přestože věřím v různé věci. Moje "duchovno" byl pouhopouhý dech. Nádech. Výdech.

Přišlo krásné období- období těhotensvtí a čekání na syna. Praxe a vedení lekcí jsem se nechtěla vzdát a nevzdala.  Naopak mi jóga v průběhu pěti měsíců pomáhala od neustálých nevolností. S rostoucím břichem se praxe začala přirozeně měnit. Začala jsem vést hodiny gravid jógy.

Kurz jsem již měla absolvovaný pár let, ale nechtěla jsem předcvičovat něco, s čím jsem neměla vlastní zkušenost.

Se synem jsme po šestinedělí začali chodit na jógu pro úplně čerstvé prcky- BabYogu. Stějně jako tomu bylo v případě gravid jógy, i kurz dětské jógy (děti ve věku 3+) byl již za mnou. S příchodem syna tudíž započalo i vedení soukromých hodin se staršími dětmi.

Proč Hormonální jógová terapie dle Dinah Rodrigues? Absolvovala jsem sama ze zvědavosti víkendový seminář v roce 2012. Neřešila jsem žádný problém, jen mě zajímalo, co že to ta hormonální jóga je. Sestava mě zaujala - pro svou jednoduchost, ale hlavně účinnost. Chtěla jsem pomoci ženám, které řeší trable s hormony a přemýšlela jsem sama o vyškolení u zakladatelky, ale okolnosti mi nepřály. V roce 2016 dorazila paní Rodrigues i do Čech, a to byl impuls pro absolvování lektorského kurzu.

Pro mě je jóga výborný, zdravý pohyb propojený s všudypřítomným a velice důležitým dechem, způsobem, jak se naučit zpomalit a neřešit nepodstatné věci, nesoudit věci, o kterých nic nevíte. Nezpívám na hodinách mantry, neumím zpívat a hlavně to sama (zatím?) necítím. Co ale cítím je, že chci lidem předávat příjemný pocit po hodině, chtěla bych, aby lidé sami viděli, že jóga nemusí být zákonitě o vegetariánství a batikovaných trikotech (milovníci batiky prominou; i já tomu kdysi  propadla a trika musela nosit celá rodina).

Stále je mi nejbližší styl powerjógy, kde mám volnou ruku a ta volná ruka dává možnosti, jak lekci přizpůsobit- Vám, sobě, počasí, ročnímu období. A to je přesně to, co na józe miluju. Takže se velice často stává, že se nám z lekce stane pomalá, protahovací, zážitková lekce.

Bude to znít jako klišé, ale největší motivací je pro mě feedback od lidí, s čím vším jim jóga pomohla, jak je ovlivnila. A věřte, že jsem ještě neslyšela, že by někomu zničila život:)

Veronika